124

 

Tiskové sdělení z 2.2.2011
V zařízeních AČMN sílí nespokojenost nad postupem při řešení současné krize

Členská zařízení AČMN mají množství kritických připomínek k „Návrhu MZ na řešení krizové situace ve zdravotnictví“, který počítá s prostředky na platy lékařů pouze v akutní péči. Bez předpokládaného zvýšení prostředků zůstává celá následná péče, představující téměř třetinu lůžkového fondu v ČR. Při takovém přístupu se záměr snížit počet lůžek akutní péče o 10 tisíc jeví jako snaha o jejich prosté zrušení, nikoli restrukturalizaci na lůžka následné péče. Poukazováno je na to, že takový postup může vést k tomu, že lékaři následné péče, kteří byli dosud v klidu, se připojí ke svým kolegům z akutních nemocnic.

Členové AČMN jsou nespokojeni se záměrem MZ vydat novelu úhradové vyhlášky na rok 2011 s účinností až od 30. 4. 2011. V takovém případě by platila pouze 8 měsíců a pouhých 8 měsíčních navýšení by do nemocnic na platy přineslo nanejvýš 2/3 ze slíbených 2 mld. Kč. Přitom nic nebrání tomu, aby úhradová vyhláška byla novelizována ještě v únoru 2011.

Kriticky je poukazováno i na to, že do přímého jednání o řešení krize nejsou zapojováni ti, kteří případné výsledky budou realizovat. Ať již jde o samotné nemocnice nebo zdravotní pojišťovny.

Zejména zdravotní pojišťovny, které nesou také svou vlastní odpovědnost za podfinancování především regionálních nemocnic, by se na nápravě dosavadního stavu mohly podílet i jinak, než zahájením kampaně rušení 10 000 lůžek v nemocnicích.

Nemocnice AČMN upozorňují, že bez důkladné analýzy struktury a dostupnosti poskytované nemocniční péče by zamýšlená restrukturalizace mohla proběhnout jako další centralizace nemocniční péče, v neprospěch menších nemocnic, které běžnou nemocniční péči poskytují často levněji a v prostředí k pacientům přívětivějším.

 

Tiskové sdělení z 28.1.2011
Stanovisko AČMN k návrh MZ na snížení počtu akutních lůžek

Návrh Ministerstva zdravotnictví na snížení akutních lůžek v nemocnicích o 10 000, tj. o 20 % představuje neúměrný zásah do nemocniční sítě, kterému nepředcházela analýza potřeb a dostupnosti nemocniční péče. Odporuje tradicím středoevropského zdravotnictví a jde opačným směrem, než zdravotnictví našich nejvyspělejších sousedů Rakouska a Německa.

Snížení počtu lůžek samo o sobě nemůže přinést žádnou úsporu. Ve skutečnosti jde o návrh podstatně omezit finanční prostředky pro nemocnice, tedy o pravý opak toho, o co protestující lékaři usilují.

Tiskové sdělení z 28.1.2011
Stanovisko AČMN k návrhu MZ na řešení platů lékařů

AČMN vítá posun v jednáních s protestujícími lékaři pozitivním směrem, stejně tak jako návrh přednesený ministrem zdravotnictví upravit finanční prostředky pro nemocnice o 2 mld. Kč.

Je však nutno si uvědomit, že jde pouze o návrat k úhradám v roce 2009. V tomto smyslu tedy nejde o zvýšení letošních úhrad, odpovídajících současným nákladům a požadavkům na navyšování platů lékařům.

 

Tisková zpráva z 12.1.2011
Tisková zpráva z jednání Lékařského odborového klubu - SČL a Asociace českých a moravských nemocnic

Představitelé LOK – SČL a AČMN se informovali o vývoji situace, zejména o průběhu druhé etapy protestních kroků lékařů. Na základě informací z nemocnic konstatovali vážnost situace, zejména hrozbu úplného kolapsu nemocniční péče po 1. březnu 2011.

Upozornili na snahu zneužít situace k restrikci poskytování nemocniční péče a k rušení řady nemocnic v regionech. To by vedle přímých dopadů na pacienty a občany mělo nedozírné následky rušením desetitisíců pracovních míst v nemocnicích i na ně navázané infrastruktuře.

V této souvislosti odmítají zlehčování celé situace ze strany odpovědných představitelů státu a řady sdělovacích prostředků.

Vážnost situace dokazuje příklad Prahy, kde jsou největší kapacity nemocničních lůžek, je zde relativně nižší účast lékařů v akci „Děkujeme, odcházíme“ a přesto odpovědní činitelé deklarují schopnost garantovat pouze nedokladnou akutní péči po 1. březnu 2011.

Vyjádřili zklamání nad dnešním otevřeným dopisem ministra zdravotnictví všem lékařům v nemocnicích, který obsahuje vše, jen ne ochotu jednat s protestujícími lékaři a řešit příčiny vzniklé krize.

 

Tiskové sdělení z 11.1.2011
AČMN ke stanoviskům ČLK zveřejněným na dnešní tiskové konfereci

Asociace českých a moravských nemocnic plně podporuje požadavek České lékařské komory na novelizaci úhradové vyhlášky a použití zvýšených úhrad nemocnicím na platy lékařů.

Ztotožňuje se s tím, že další nečinnost Ministerstva zdravotnictví a Vlády ČR v současné krizi nejen že ohrožuje zdraví a životy občanů, ale umožňuje pokračovat v dalším rozmělňování zdrojů a plýtvání finančními prostředky.

Podporuje požadavek orientovat české zdravotnictví na osvědčené vzory německého a rakouského zdravotnictví, s nimiž jej spojují tradice společné vyspělým zemím středoevropského prostoru.

S ohledem na zkušenosti těchto zemí AČMN odmítá další účelovou centralizaci zdravotní péče do největších nemocnic a požaduje přehodnotit vztah ke středním a malým nemocnicím, které běžnou nemocniční péči dokáží poskytovat levněji, efektivněji, v prostředí lidem bližším a pod kontrolou veřejnosti.


Tiskové sdělení z 14.12.2010
AČMN odmítá vyhrožování protestujícím lékařům

Asociace českých a moravských nemocnic dlouhodobě upozorňuje na neudržitelnou ekonomickou situaci většiny nemocnic.

Dlouhodobě kritizuje poslední úhradové vyhlášky Ministerstva zdravotnictví jako příčinu tohoto stavu.

Snížení úhrad nemocnicím pro rok 2011 považuje za bezdůvodný krok, který jen vyhrotil situaci ve zdravotnictví.

Proto nemůže než odmítnout snahu Ministerstva zdravotnictví zodpovědnost za to vše přenést na nemocnice, jejich zřizovatele a především na protestující lékaře.

Jejich kroky považuje za situací vynucený oprávněný protest, který je v souladu se zákony této země.

Z toho důvodu AČMN musí odmítnout tón prohlášení Ministerstva zdravotnictví ze dne 14.12.2010.

Ministerstvu, vládě a ostatním orgánům výkonné moci náleží řešení problémů, nikoli „nalezení viníků“.


Tiskové sdělení z 6.12.2010
AČMN k jednání s předsedou vlády

AČMN oceňuje, že předseda vlády P. Nečas si i při svém zaneprázdnění našel čas reagovat na její dopis a žádost o přijetí.
Premiér věnoval zdravotnictví značný časový prostor, jednání AČMN předcházelo jednání s Asociací krajů ČR o obdobných problémech a po jednání s AČMN byli přijati zástupci Sdružení soukromých nemocnic ČR.
AČMN sdělila premiérovi své znepokojení nad situací ve zdravotnictví, kterou ještě zostřil návrh úhradové vyhlášky a připravené snížení úhrad nemocnicím.
AČMN sdělila premiérovi, že dle jejího názoru toto snížení je bezdůvodné, že zdroje zdravotního pojištění dostačují k zachování úhrad na úrovni úhrad 2010. K tomu mu předala své písemné a číselné podklady.
Informovala jej o nespokojenosti a napětí mezi zaměstnanci nemocnic, které nelze omezit pouze na lékaře podávající výpovědi v rámci akce „Děkujeme odcházíme“. Sdělila mu prvé poznatky o podaných výpovědích, kdy sama musela konstatovat s určitým překvapením, že zatím se soustřeďují do středních a velkých nemocnic.
Současně jej upozornila, že nejvíce ohroženy ekonomickou situací a snížením úhrad jsou malé a střední nemocnice, plnící nezastupitelnou územní funkci. Za paradoxní považuje, že restrikce státu dopadají nejtíživěji na soukromé nemocnice.
Zástupci AČMN předali premiérovi „Memorandum AČMN k současné krizi ve zdravotnictví“, obsahující i návrhy na řešení situace včetně zabránění eskalace odchodu lékařů jakož i návrhy na získání potřebných finančních zdrojů potřebných pro řešení v krátkodobém i dlouhodobějším měřítku.
Premiér vyjádřil zájem o pohled AČMN a pozorně vyslechl její argumenty.
Zástupci AČMN z jednání odcházeli s dojmem, že premiér si uvědomuje vážnost situace, že však není pravděpodobný jeho vstup do záměru snížit úhrady nemocnicím a že i další rozhodnutí bude přijímat až podle konkrétního vývoje situace v nemocnicích mezi lékaři a ostatními zdravotníky.
Z tohoto hlediska hodnotí i dohodu mezi předsedou vlády a Asociací krajů ČR o analýze lůžek v nemocnicích ČR. Návrh na úspory změnou struktury nemocničních lůžek obsahuje i Memorandum AČMN. Ta je však považuje za opatření, které je svou povahou dlouhodobé a není řešením pro zklidnění současné výbušné situace v nemocnicích.

Memorandum k současné krizi ve zdravotnictví

Tiskové sdělení z 25.11.2010
AČMN k nové verzi návrhu úhradové vyhlášky

Asociace českých a moravských nemocnic zásadně odmítá i novou verzi návrhu úhradové vyhlášky. Má za nepochopitelné, že úhrady se mají snižovat pouze nemocnicím. Tam, kde je situace nejhorší, kde pro nedostatek peněz se péče omezuje již dnes.
Občanům stát sděluje, že ti nejvíce nemocní, kteří vyžadují nemocniční péči, budou biti nejvíce. Jen oni dostanou o 2,2 miliardy méně než v roce 2009.
Snížením úhrad nemocnicím jsou provokovány další odchody lékařů.
To vše v situaci, kdy ke snižování úhrad není žádný rozumný důvod. Za 11 měsíců 2010 příjmy zdravotních pojišťoven dosáhly 101,2 % a na účtech pojišťoven je 18 mld. Kč.
AČMN je proto povinna občanům sdělit, že zejména regionální nemocnice a léčebny dlouhodobě nemocných nebudou moci převzít odpovědnost za zdraví pacientů v plném rozsahu. Pokud stát rozhodne o snížení úhrad, stát ponese odpovědnost.

Otevřený dopis ministrovi zdravotnictví z 23.11.2010
Otevřený
dopis Asociace českých a moravských nemocnic ministrovi zdravotnictví, který je reakcí na názory uvedené v článku ředitele FN Královské Vinohrady, zveřejněném v MF DNES a v dalších médiích.

text dopisu

Usnesení Rady Asociace českých a moravských nemocnic ze dne 22. 11. 2010

Rada AČMN v současné kritické situaci ve zdravotnictví:

1. Odmítá Ministerstvem zdravotnictví navrhované snížení úhrad v roce 2011 především nemocnicím a následné péči jako bezdůvodné. Upozorňuje veřejnost, že zdroje zdravotního pojištění plně umožňují zachovat i v roce 2011 kvalitu a dostupnost zdravotní péče alespoň na úrovni roku 2010.

2. Žádá Ministerstvo zdravotnictví a Vládu ČR, aby přehodnotili záměr snížit úhrady, který nemá obdoby po roce 1989. Jakékoli snížení úhrad vyvolá otevřenou krizi ve zdravotnictví, která spolu s připravovanými odchody lékařů může vyústit v destrukci systému zabezpečení zdravotní péče.

3. AČMN odmítá přenášet dopady snížení úhrad na pacienty nemocnic. Vyzývá pacientské organizace, aby podpořily snahy o zachování alespoň dosavadní úrovně zdravotní péče pro občany.

4. Vyslovuje pochopení pro motivy nespokojenosti lékařů zúčastněných v akci „Děkujeme, odcházíme“ a pro požadavky hnutí mladých lékařů. Žádá Vládu ČR, aby se jejich požadavky vážně zabývala. Aby dala jim a všem ostatním zdravotníkům garance, že jejich platy se nejen nebudou snižovat, ale budou přijata opatření k jejich postupnému zvyšování v konkrétním časovém horizontu.

5. Zcela odmítá úvahy Ministerstva zdravotnictví o přemísťování lékařů mezi nemocnicemi v případě výpadku části z nich. To nelze bez souhlasu samotných lékařů. Je nemožné lékaře přesouvat bez sester a dalšího personálu. Je důvod předpokládat, že zdravotničtí pracovníci, kteří by po odchodu značné části lékařů v nemocnicích zůstali, by vstoupili do stávky. 11 fakultních nemocnic v ČR není schopno zabezpečit péči pro 10,5 milionu obyvatel.

6. Domnívá se, že vzniklou situací by se měly zabývat kraje a města, také jako zřizovatelé nemocnic. Obrací se i na Asociaci krajů ČR a žádá ji, aby vstoupila v jednání s Vládou ČR o krocích k odvrácení hrozícího nebezpečí. AČMN hodlá při řešení této situace postupovat společně se svými partnery – Českou lékařkou komorou, Lékařským odborovým klubem - SČL a Odborovým svazem zdravotnictví a sociální péče ČR.

7. Doporučuje všem členům AČMN, jejich statutárním orgánům a vedoucím zaměstnancům vstoupit v jednání s protestujícími lékaři a ostatními zdravotníky. V případě, že odpovědné orgány nebudou na hrozící krizi adekvátně reagovat, vhodnými prostředky podpořit jejich úsilí a to včetně stávkového hnutí zaměstnanců nemocnic.

Tiskové sdělení z 12.11.2010
Návrh úhradové vyhlášky výrazně zostřuje napětí ve zdravotnictví

Asociace českých a moravských nemocnic je svými členy informována o rostoucí nespokojenosti v nemocnicích. Situaci významně zhoršil návrh úhradové vyhlášky. Zdravotníci jej chápou jako naprosté znevážení své práce.

Zveřejnění záměru snížit úhrady nemocnicím o 5 – 10 % (tj. o jednu měsíční úhradu resp. její polovinu) akcelerovalo akci lékařů „Děkujeme, odcházíme“. Hrozba odchodu značného množství lékařů z nemocnic se v těchto dnech stala reálnou.

Znepokojení v nemocnicích zesilují prohlášení ministerstva o zavírání oddělení, celých nemocnic a přesunech lékařů.

Pobouření vyvolává včerejší prohlášení MZ, které uvádí, že návrh úhradové vyhlášky snižuje objem finančních prostředků zhruba o 2 %. Přitom text návrhu vyhlášky s čísly snížení úhrad na 95 % resp. 90 % roku 2009 mají k dispozici všechny nemocnice AČMN.

Sdělení, že vyhláška určuje jen minimální úhrady a že nemocnice si mohou vyjednat se zdravotními pojišťovnami vyšší platby pak působí pouze jako smutná ironie!

Dopis předsedovi Vlády ČR z 8.11.2010
Dopis předsedovi Vlády ČR

prvá strana dopisu
druhá strana dopisu


Tiskové sdělení z 8.11.2010
Bezdůvodné snížení úhrad je hazard se zdravím a životy občanů

Návrh Ministerstva zdravotnictví na plošné snížení úhrad v roce 2011 šokoval všechny poskytovatele zdravotní péče. Záměr snížit úhrady v akutní péči o 5 % a v následné péči o 10 % dokonce pod úroveň roku 2009 znamená přímé ohrožení péče o zdraví a životy občanů.

Stav systému veřejného zdravotního pojištění přitom nevyžaduje taková drastická opatření. Příjmy ze zdravotního pojištění za deset měsíců letošního roku dosahují 100,74 % stejného období roku 2009. Na rok 2011 MPSV a MF predikují nárůst objemu mezd ve výši 3,4 – 4,4 %. I při nižším skutečném nárůstu příjmy zdravotního pojištění dovolí zachovat alespoň současnou úroveň úhrad zdravotní péče.

Asociace českých a moravských nemocnic se v této věci obrací dopisem na předsedu vlády. Bude postupovat v součinnosti s ostatními skupinami poskytovatelů zdravotní péče a podpoří společné kroky. Bude jednat s Českou lékařskou komorou, LOK-SČL. Již oslovila Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče a ČMKOS. Obrátí se také na zřizovatele nemocnic.

Podpoří všechny kroky vedoucí k zachování výše úhrad zdravotní péče pacientům alespoň na úrovni letošního roku a nevylučuje ani podporu stávkovému hnutí.

Tiskové sdělení z 13.9.2010
Prohlášení Asociace českých a moravských nemocnic k záměru snížit platové tarify ve zdravotnictví

Asociace českých a moravských nemocnic s obavami sleduje neklid ve zdravotnictví vyvolaný záměrem snížit platové tarify zdravotnických pracovníků.

K aplikaci opatření ke snížení platů státních zaměstnanců i ve zdravotnictví není žádný rozumný důvod. Zdravotnictví není financováno ze státního rozpočtu. Změny platových tarifů nepřinesou žádné úspory veřejným rozpočtům.

Reagovat na oprávněné požadavky zdravotníků na postupný růst platů a mezd návrhem na jejich snížení AČMN považuje za krok hraničící s provokací tváří v tvář nedostatku lékařů a sester ve většině nemocnic a stále častějším odchodům lékařů do zahraničí.

Proto AČMN považuje připravované protesty organizací zdravotníků za opodstatněné.

Všichni ve zdravotnictví jsou si vědomi toho, že platy a mzdy nelze snížit, aniž by bylo v základech ohroženo poskytování zdravotní péče. Dojde-li přesto ke snížení tarifů, budou nemocnice nuceny snížení vyrovnat mimotarifními složkami platů a mezd.

Z těchto důvodů zahrnutí zdravotnictví do připravovaných platových opatření je z věcného i finančního hlediska nadbytečné. Pouze prohlubuje kritickou personální a finanční situaci ve zdravotnictví, vede k nejistotě, znepokojení a napětí mezi zdravotnickými pracovníky a v důsledku i k možnosti ohrožení pacientů.

O skutečné úrovni platů a mezd ve zdravotnictví rozhodnou úhrady zdravotních pojišťoven za zdravotní péči. I z tohoto hlediska AČMN považuje návrhy zdravotních pojišťoven na snížení úhrad pro rok 2011 za nemravné.

AČMN oceňuje snahu ministra L. Hegera o zmírnění dopadů připravovaných opatření do zdravotnictví vyjádřenou i v jeho osobním prohlášení ze dne 9. 9. 2010.

Údiv však musí vyjádřit nad prohlášením Ministerstva zdravotnictví z následujícího dne, v němž jsou zástupci odborů a zaměstnavatelů vyzváni k vlastním návrhům na zapracování desetiprocentního snížení tarifů do platových tříd a platových stupňů.

Pro nemocnice jako zaměstnavatele je zcela nepřijatelné, aby samy navrhovaly státu snížení již tak nedostatečných platů zaměstnanců ve zdravotnictví.

10.5.2010
Otevřený dopis ministryni zdravotnictví

prvá strana dopisu
druhá strana dopisu

Tiskové sdělení z 6.5.2010
Ministryně zdravotnictví odmítá diskutovat s AČMN v České televizi

Asociace českých a moravských nemocnic vyslovuje politování, že ministryně zdravotnictví D. Jurásková zabránila účasti zástupců AČMN v diskusním pořadu České televize „Máte slovo“ dne 6. 5. 2010, věnovaném stravování v nemocnicích. A to tím, že svou účast v tomto pořadu podmínila neúčastí statutárního zástupce AČMN.

AČMN považuje za společensky nezdravý jev nemožnost vést otevřený dialog ani o tak obecných a nepolitických otázkách zdravotnictví, jako je strava pro pacienty.

Snahu D. Juráskové jako představitelky státu přímo nebo nepřímo rozhodovat o tom, kdo bude a kdo nebude v televizi vystupovat, AČMN považuje za neslučitelnou se svobodou slova a principy demokracie.

Tiskové sdělení z 12.4.2010
Destrukce regionálních nemocnic ohrožuje pacienty

Rada Asociace českých a moravských nemocnic na svém zasedání 8. 4. 2010 zhodnotila situaci regionálních nemocnic jako kritickou. Úhradová vyhláška Ministerstva zdravotnictví, přesuny finančních zdrojů do centrálních nemocnic, snížené úhrady především od VZP a nedostatek lékařů a sester v ČR vedou k postupné destrukci malých a středních nemocnic.

Rada AČMN proto svolala zástupce všech nemocnic AČMN k jednání 21. 4. 2010 ve dnech konání mezinárodního zdravotnického veletrhu PRAGOMEDICA v Praze.

Současně ustavila krizový štáb, který připravuje protestní akce, zaměřené především proti činnosti současného vedení Ministerstva zdravotnictví.

Tiskové sdělení AČMN z 30.3.2010
Prohlášení sněmu LOK-SČL odpovídá situaci v českém zdravotnictví

Asociace českých a moravských nemocnic se ztotožňuje s hodnocením situace ve zdravotnictví samotnými lékaři uvnitř nemocnic. Chápe je jako oprávněnou obavu, zda ekonomické podmínky jim dovolí odpovědně vykonávat svou profesi a dostát lékařské přísaze.

Úhradová vyhláška pro rok 2010 je pro řadu regionálních nemocnic likvidační. Garance Ministerstva zdravotnictví, zaručující nemocnicím zachování výše úhrad z roku 2009, se ukázala jako falešná.

Negativní vliv vyhlášky se projevuje již u záloh nemocnicím. Aniž to bylo stanoveno ve vyhlášce, jen samotná VZP ČR od ledna snížila úhrady více než třetině ze 125 nemocnic AČMN o 3 – 9 %. Již v květnu nemocnice očekávají další srážky z úhrad v důsledku vyúčtování stejně netransparentní a svévoli umožňující úhradové vyhlášky za rok 2009.

Proto AČMN požaduje přehodnocení koncepce úhradových vyhlášek a novelizaci té pro rok 2010 s účinností pro celý rok 2010. V této věci vítá podporu LOK-SČL a vyjadřuje připravenost ke společným krokům.

V opačném případě se nejen omezování péče včetně akutní, ale i rušení ambulancí, oddělení a celých nemocnic, na které AČMN dlouhodobě upozorňuje, stane již letos skutečností.

Otevřený dopis AČMN ze dne 18.3.2010

Otevřený dopis veřejnému ochránci práv JUDr. O. Motejlovi jako reakci Asociace českých a moravských nemocnic na dnešní tiskovou zprávu ombudsmana „Limit 90 dní v LDN neexistuje“

text dopisu

Tiskové sdělení AČMN z 10.3.2010
Zneužívání léků lze zamezit jinak, než prolomením práva na soukromí milionů obyvatel ČR

Asociace českých a moravských nemocnic sdílí obavy vyjádřené lékařskou i lékárnickou komorou, jakož i dalšími organizacemi lékařů ze snahy zákonem legalizovat shromažďování údajů o všech předepsaných lécích v centrálním úložišti SÚKL.

Návrh zákona, předložený poslanecké sněmovně je bezprecedentním prolomením ochrany nejcitlivějších osobních údajů o zdravotním stavu všech obyvatel, které může vést k jejich zneužívání v obrovském rozsahu.

AČMN upozorňuje, že návrh je v rozporu s Mezinárodní úmluvou o ochraně lidských práv a biomedicíně ratifikované Parlamentem ČR a nadřazené zákonům ČR.

Je v rozporu také s Listinou základních práv a svobod, stanovící nedotknutelnost soukromí.


Tiskové sdělení AČMN z 5.3.2010
Kardiologičtí pacienti skutečně ohroženi

Asociace českých a moravských nemocnic musí potvrdit informace sdělovacích prostředků (TV Nova 4.3.2010), že je ohrožena péče o desetitisíce kardiologických pacientů regionálních nemocnic.

S odvoláním na rozhodnutí Ministerstva zdravotnictví o tom, že kardiologičtí pacienti budou léčeni jen ve fakultních a některých krajských nemocnicích, již VZP zbývajícím nemocnicím sdělila, že od 1.4.2010 nebude hradit např. implantace kardiostimulátorů pro tisíce občanů. A to v rozporu s uzavřenými smlouvami, bez toho, aby je v řádných termínech vypověděla.

Nesprávně je však veřejnost informována o tom, že ministerstvo tak rozhodlo vyhláškou jako právním předpisem. Rozhodnutí ministerstva má ve skutečnosti podobu normy vydané pouze ve Věstníku MZ. Ten neobsahuje právní předpisy, ale jen metodická a odborná doporučení.

Pro zdravotní pojišťovny je z právního hlediska závazný asi tak, jako jízdní řád Českých drah.

Záleží tedy pouze na zdravotních pojišťovnách, jak zabezpečí péči o své pojištěnce. Zda se čekací doby na kardiostimulátor neprodlouží tak, aby se jich někteří pacienti nedožili.

Tiskové sdělení AČMN z 2.3.2010
Je důvod v ČR rušit nemocnice?

Česká televize prezentovala názor Ministerstva zdravotnictví o nadbytku lůžek akutní péče a neufinancovatelném počtu nemocnic (ČT1 – Události 1. 3. 2010).

Takové tvrzení je nepravdivé.

V Německu je 6,3 akutních lůžek na tisíc obyvatel, v Rakousku 6,1 a v ČR jen 5,4. V Německu je 2 100 nemocnic, v Rakousku 260, v ČR jen 192.

V Německu připadá 39 tisíc obyvatel na jednu nemocnici, v Rakousku 32 tisíc, kdežto v ČR 54 tisíc.

Problém je v tom, že jsou snahy Ministerstva zdravotnictví řešit finanční a personální problémy českého zdravotnictví na úkor regionálních a krajských nemocnic. AČMN na tuto situaci již delší dobu upozorňuje. Opravdu chceme na zdravotnictví dávat ještě méně finančních prostředků? Země EU vydávají průměrně 8 – 10 % svého HDP. Česká republika 6,9 %, přitom srovnatelné Portugalsko 10,1 %. Důsledkem podfinancování dochází již nyní k uzavírání oddělení regionálních a krajských nemocnic. Další lze očekávat a nebudou to již „jen“ oddělení, ale celé nemocnice.

Z tohoto pohledu je přinejmenším úsměvné, že mluvčí Ministerstva zdravotnictví v uvedené reportáži dokonce nabádal jednotlivá města i jednotlivé kraje, aby vážily velmi pečlivě, jak budou postupovat, aby dostupnost a hlavně kvalita péče pro pacienty byly zachovány.

Nemělo by také ministerstvo nad něčím uvažovat?

Ministerstvo svými vyhláškami tuto situaci samo přivodilo. Likvidaci oddělení i celých regionálních a krajských nemocnic budou muset pacienti řešit dojížděním za základní péčí do fakultních nemocnic, které jim ji z kapacitních důvodů nebudou schopni poskytnout. Zhoršení územní dostupnosti základní zdravotní péče nepřinese žádné finanční úspory, ale naopak zdražení péče, protože fakultní lůžka jsou velmi drahá a proto jich je v každé zemi jen nejnutnější počet, aby byl zajištěn rozvoj špičkové medicíny, její výuka a výzkum.

Proto v Německu (82 mil. obyv.) je jen 41 fakultních nemocnic, v Rakousku (8 mil.) jsou pouze 3, kdežto v ČR (10,5 mil.) je jich 11. Ve vyspělých zemích EU připadá na 2 - 3 mil. obyvatel maximálně 1 fakultní nemocnice. V ČR je jich tedy na počet obyvatel 2 – 3 krát více.

Tiskové sdělení AČMN z 2.2.2010

Ministryně zdravotnictví D. Jurásková a její 1. náměstek M. Šnajdr v nedělním pořadu ČT Otázky Václava Moravce dne 31.1. 2010 prohlásili, že návrh vyhlášky stanovící personální vybavení zdravotnických zařízení prošel připomínkovým řízením a je před vydáním, že s ním byli seznámeni všichni dotčení, zejména zástupci poskytovatelů zdravotní péče a že se již půl roku k němu vyjadřují.

AČMN je nucena prohlásit, že tento návrh nedostala k připomínkám ani k informaci. Naopak, AČMN na svůj dotaz z 9.12. 2009 byla z pověření náměstkyně ministryně M. Hellerové informována:

„Pracovní materiál byl zaslán pouze příslušným komorám, které se na jeho přípravě podílejí. Žádným dalším subjektům ministerstvo tento materiál nerozesílalo. Jakmile bude návrh vyhlášky připraven, bude zaslán do vnitřního připomínkového řízení všem jeho účastníkům, včetně Asociace českých a moravských nemocnic.“

AČMN proto musí vyjádřit obavy z obsahu vyhlášky, kterou se Ministerstvo zdravotnictví bojí dát k dispozici největší asociaci nemocnic a vyslechnout připomínky těch, kterých se nejvíce týká.

Tiskové sdělení AČMN z 3.8.2009
AČMN ke skutečné situaci při zvyšování platů sester a dalších zdravotnických pracovníků

Asociace českých a moravských nemocnic přivítala slib ministryně zdravotnictví, že zdravotní pojišťovny poskytnou pro vládou stanovené zvýšení platů zdravotnických pracovníků 1,2 mld. Kč. A to přesto, že pro zvýšení platů pouze v nemocnicích jsou v 2. pololetí 2009 potřebné 3 mld. Kč.

Na výzvu AČMN všem zdravotním pojišťovnám jednat o úhradě zvýšených nákladů na poskytování zdravotní péče však pozitivně reagovaly pouze VZP ČR a ZP Ministerstva vnitra ČR.

VZP je ochotna podílet se na zvýšených nákladech pouze u sester částkou 1 500 Kč z předpokládaného navýšení platů 2 500 Kč. Není řešeno zvýšení platů lékařů a ostatních zdravotnických a nezdravotnických pracovníků podle dalších nařízení vlády.

Zatím však VZP bude hradit nemocnicím zálohově 350 až 700 Kč na jednu sestru. Tato částka se ještě sníží o odvody na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění.

Navíc VZP nemocnicím klade jako podmínku vyplacení uvedených částek uzavření nevýhodných dodatků o úhradách v roce 2009. Na základě obdobných dodatků pro rok 2008 tato pojišťovna právě v těchto dnech provádí srážky z úhrad již zaplacených nemocnicím v řádu i desítek milionů korun. Je nemorální nabízet stokoruny a strhávat miliony.

AČMN se zavázala, že její nemocnice veškeré finanční prostředky, které od zdravotních pojišťoven obdrží navíc, použijí na zvýšení platů. Zatím žádné finanční prostředky navíc nejsou k dispozici. Zvýšit platy zdravotníků by tak zatím bylo možné jen z finančních prostředků určených pro pacienty. To AČMN musí odmítnout.

Přitom v platech jsou velké rozdíly. Zatímco průměrný plat sestry v ČR nedosahuje ani 21 tisíc Kč hrubého měsíčně, ve fakultních nemocnicích je to i 27 tisíc Kč. Znamená to, že v mnohonásobně větším počtu malých nemocnic je plat sestry o 7 tisíc Kč nižší.

Nemocnice AČMN již zaznamenávají projevy nespokojenosti sester a dalších zdravotníků. Jejich oprávněné požadavky mají plnou podporu AČMN.

Vláda učinila chybu již při přijímání nařízení vlády, kterými byly zvýšeny platy. Tím zvýšila náklady na poskytování zdravotní péče o 6 až 8 % podle typu zařízení. Proto měla současně uložit ministryni zdravotnictví, aby novelou úhradové vyhlášky současně zvýšila úhrady ze zdravotního pojištění.

AČMN vyzývá k nápravě této chyby. Finanční prostředky na to ve zdravotnictví jsou. K zabránění odchodu sester a lékařů mimo české zdravotnictví, který již ohrožuje kvalitu poskytované péče, by stačil jen zlomek z přebytků na účtech zdravotních pojišťoven, přesahujících 40 mld. Kč.

Tiskové sdělení AČMN z 9.2.2009
Ministryně zdravotnictví je nesprávně informována

Ministryně zdravotnictví D. Filipiová ve včerejším pořadu Otázky Václavy Moravce se odvolala na dokument z prosince roku 2008, v němž zástupci všech představitelů jednotlivých sdružení poskytovatelů zdravotní péče měli vyjádřit podporu Julínkovým reformám.

Dokument vyjadřující podporu všech poskytovatelů Julínkovým reformám neexistuje. Asociace českých a moravských nemocnic, jehož členové zajišťují poskytování cca 30 % zdravotní péče v ČR, se od podepisování takového dokumentu distancovala.

Tisková zpráva o tom byla 2. 12. 2008 zaslána sdělovacím prostředkům.

 

Tisková zpráva AČMN z 3.12.2008
„BIJTE JE A NIKOHO NEŠETŘTE“

„Já bych se dnes spíš přidržel bratra Žižky – bijte je a nikoho nešetřte ... . Ti, kdo tak neuvěřitelně škodí slabým, bezmocným a umírajícím si nic jiného nezaslouží.“

Těmito slovy reagoval jeden z ředitelů léčeben AČMN na skutečnost, že návrh úhradové vyhlášky Ministerstva zdravotnictví mimo jiné snižuje úhrady paliativní péče v hospicích o 22,3 % (z 1,03 na 0,80 Kč za bod) a úhrady sociální pobytové péče v LDN, domovech důchodců a dalších zařízeních sociální péče o 12,6 % (z 1,03 na 0,90 Kč za bod).

Že nejde o chybu, dokazuje pracovní text ministerské vyhlášky ze dne 18.11.2008, který se AČMN podařilo získat, v němž je úhrada obou typů výše uvedené péče 1,06 Kč za bod.

AČMN se již v tiskové zprávě rozeslané 25.11.2008 ohradila proti tomu, že ministr na tiskové konferenci s návrhem úhradové vyhlášky na rok 2009 seznámil dříve novináře, aniž cokoliv projednal s těmi, jichž se tato vyhláška přímo dotýká.

Škoda, že novináře neinformoval i o záměru vůči slabým, bezmocným a umírajícím.

Tisková zpráva AČMN z 2.12.2008
Asociace českých a moravských nemocnic se nezúčastní jednání s ministrem Julínkem

Předseda AČMN jako zástupce největšího sdružení poskytovatelů zdravotní péče se nezúčastní jednání tzv. Rady poskytovatelů, ustavené ministrem Julínkem a svolané na 2. 12. 2008.

Důvodem je ztráta důvěry AČMN k ministrovi, který není schopen věcně komunikovat o skutečných problémech zdravotnictví a akceptovat jakékoli připomínky nemocnic. AČMN považuje ministra odpovědného za hromadění desítek miliard na účtech zdravotních pojišťoven, zatímco nemocnice v důsledku úhradových vyhlášek ministra nemají dostatek finančních prostředků na péči o pacienty a situace v LDN je téměř katastrofální.

Ministr Julínek nedokázal akceptovat jedinou zásadní připomínku nemocnic k návrhům svých „reformních“ zákonů. Postavení a úloha nemocnic v nich nesnese srovnání se zákony ve vyspělých zemích EU a je degradací nemocnic dokonce i proti dosavadní právní úpravě v ČR.

Tiskové sdělení AČMN z 27.11.2008
MF DNES uvádí v omyl čtenáře i seniory

svým tvrzením v článku „Sliby chyby. Senioři politiky nezajímají“, když v souvislosti se seniory a „eldéenkami“ uvádí:

„Ze slibů“ (ministrů Julínka a Nečase) „se však splní jediný: léčebny dostanou od příštího roku lépe zaplaceno za svou péči … léčebny tak dostanou o 13 procent víc než loni …“ (MF DNES 25.11. 2008)

Kdyby autoři poslouchali Julínka a Cikrta, věděli by, že LDN dostanou jen o 7 % více. Kdyby dokonce získávali informace přímo u pramene, věděli by, že navýšení letos je 2 % a s příštím rokem 7 % je to 9 %. Že při inflaci letos 7 % a příští rok 3 % je to 10 %.

Že tedy reálná úhrada LDN v roce 2009 o 1 % nižší než v roce 2007 není žádný důvod k jásotu nad splněním alespoň jednoho slibu politiků.

Tisková zpráva AČMN z 27.11.2008
Opakovaná lež ministra Julínka

Na dnešní tiskové konferenci po zasedání vlády ministr Julínek zopakoval své často používané tvrzení, že dosavadní zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění vůbec nestanoví, na jakou péči hrazenou z veřejného zdravotního pojištění má občan nárok.

Není to pravda. Koncepce platného zákona vychází z nároku občana na veškerou zdravotní péči poskytovanou bezplatně vyjma té péče, která je jako nehrazená v zákoně výslovně uvedená. Důkazem jsou mimo jiné i ministrovy regulační poplatky, které jako další výjimka musely být v tomto zákoně výslovně vyjmenovány včetně konkrétní částky. Jen takto mohly být nehrazeny z veřejného zdravotního pojištění.

Ministr současně zamlčuje, že věcný nárok občana je stanoven jiným zákonem. Zákon č. 20/1966 Sb., naposledy novelizovaný v říjnu 2008, stanoví nárok občana na péči poskytnutou „v souladu se současnými dostupnými poznatky lékařské vědy“.

Takto vymezený nárok na bezplatnou péči poskytovanou každému na nejvyšší možné úrovni totiž chce se současným zrušením zákona č. 20/1966 Sb. zrušit také.


Tiskové sdělení AČMN z 25.11.2008
Asociace českých a moravských nemocnic k záměru úhradové vyhlášky na rok 2009

Ministr zdravotnictví T. Julínek na tiskové konferenci dne 20.11.2008 seznámil novináře se záměry ministerstva v úhradách zdravotní péče na rok 2009. AČMN se ohrazuje proti tomu, že se tak stalo bez projednání s poskytovateli zdravotní péče - lékaři a nemocnicemi.

Ohlášené navýšení úhrad zdravotní péče v nemocnicích na 105 % a v následné péče na 107 % je přitom pouze deklaratorní. S přihlédnutím k úhradám a inflaci v roce 2008 a k očekávané inflaci v roce 2009 jde ve skutečnosti o snížení reálných úhrad proti jejich výši v roce 2007.

Budou-li takto úhrady pro rok 2009 stanoveny, dojde k dalšímu poklesu úrovně péče o pacienty v nemocnicích.

Nebude možné zvýšit již několik let stagnující platy v nemocnicích a řešit v mnoha případech katastrofální nedostatek sester a již i lékařů. Ohrožen bude sociální smír ve zdravotnictví.

Tiskové sdělení AČMN Z 18.9.2008
Tiskové sdělení AČMN k výsledku dohodovacího řízení o úhradách zdravotní péče pro rok 2009

AČMN jako koordinátor poskytovatelů ústavní péče sděluje, že ani dnešní závěrečný den dohodovacího řízení nepřinesl dohodu o výši úhrad zdravotní péče v nemocnicích a v dalších obdobných zařízeních.
Zdravotní pojišťovny navrhly zvýšení úhrad akutní péče v roce 2009 proti roku 2008 nejvýše o 3 % (zaměstnanecké pojišťovny) resp. o 4 % (VZP). Pro péči v LDN a na ošetřovatelských lůžkách navrhly 103 % a jen pro psychiatrické léčebny a odborné léčebné ústavy navrhly více.
Nemocnice tyto návrhy odmítly, neboť při inflaci očekávané pro rok 2009 by šlo nanejvýš o nulové navýšení úhrad a to se základu, jímž by byly úhrady roku 2008 s nárůstem hluboce pod úrovní inflace.
Nemocnice naopak požadovaly valorizovat úhrady roku 2008 jako základ pro navýšení úhrad roku 2009 alespoň o úroveň inflace. Dále požadovaly k navrhovanému navýšení úhrad v roce 2009 alespoň přijmout inflační doložku, která by v úhradách zohlednila skutečnou inflaci roku 2009.
Zástupci zdravotních pojišťoven až na jednu zaměstnaneckou pojišťovnu tento návrh výslovně neodmítli, bylo však zřejmé, že zdravotní pojišťovny nemají prostor pro takové rozhodnutí.
Za této situace odpovědnost za stav v úhradách zdravotní péče v nemocnicích plně ponese Ministerstvo zdravotnictví, jemuž zákon ukládá výši úhrad stanovit vyhláškou.
Ministerstvo bude muset stanovit výši úhrad také pro další oblasti zdravotní péče, neboť k dohodě došlo pouze u péče poskytované praktickými lékaři, stomatology, v záchranné službě a v lázních.
AČMN podtrhuje, že k uvedenému došlo v situaci, kdy přebytky na účtech zdravotních pojišťoven mohou ke konci letošního roku dosáhnout výše 40 mld. Kč. Nahromadění tak obrovské částky, vybrané od pojištěnců a nepoužité na zdravotní péči, je samo o sobě problém, který vyžaduje zásah nejvyšších orgánů státu.

Tiskové sdělení AČMN z 30.7.2008

Rada Asociace českých a moravských nemocnic považuje za nutné se vyjádřit ke zjištění MF Dnes v LDN Chittussiho a to přesto, že nejde o člena AČMN.

Asociace sdružuje mimo jiné téměř 60 zařízení poskytujících péči o chronicky nemocné. Poskytování kvalitní péče a standardizace pravidel kvality je jedním z prvořadých úkolů AČMN. Nekvalitně provedenou péči poškozující pacienty odsuzujeme a konkrétní opatření v konkrétním případě musí být provedena příslušnými zdravotními pojišťovnami, registrujícím krajským úřadem, případně dalšími orgány v souladu s platnými právními předpisy.

V této situaci je však nutno znovu konstatovat, že AČMN již od roku 2005 upozorňuje zdravotní pojišťovny, ministerstvo, vládu, Parlament a sdělovací prostředky na katastrofální situaci ve financování LDN.

Neoprávněně zadržované finanční úhrady za poskytnutou zdravotní péči chronicky nemocným hospitalizovaným v léčebnách dlouhodobě nemocných musel dokonce řešit až Nejvyšší soud ČR rozhodnutím z roku 2007.

Přesto se situace ve financování léčeben nezlepšila ani v letošním roce. Vyhláškou MZ byly úhrady navýšeny pouze o 2 %, přestože se inflace pohybuje na úrovni 7 %. Je zcela zřejmé, že dlouhodobě hrozí zhoršování kvality péče i hospodaření zařízení poskytujících péči chronicky nemocným.

Populace stárne a stáří sebou přináší chronická onemocnění, z nichž mnohá vyžadují hospitalizaci právě v těchto zdravotnických zařízeních. Existence léčeben dlouhodobě nemocných je nezastupitelná, nelze je nahradit ambulantní či domácí péčí, ani pobytem na akutních odděleních nemocnic nebo sociálními hospitalizacemi.

Opakovaně pozorujeme, že existují argumenty pro potřebnost lůžek pro dlouhodobě nemocné, stejně tak jako podklady pro kalkulaci reálné úhrady za kvalitně poskytnutou péči. Opakovaně rovněž nabízíme aktivní účast a spolupráci při řešení těchto problémů.

Ministerstvo odmítlo diskutovat o navýšení léčebnám. Snad proto, že ministerské reformní záměry s dnešními LDN prakticky nepočítají. AČMN však nepovažuje za reálné ani únosné pro desetitisíce pacientů v LDN zajistit tzv. domácí péči, přenést problém státu a zdravotnictví na rodiny a příbuzné.

Pokud MZ, vláda a zdravotní pojišťovny nepřijmou okamžitá opatření, může být situace zatím jen v některých LDN předobrazem péče o nejstarší nemocné občany v celé ČR. Nelze zadržovat na účtech zdravotních pojišťoven přes 30 mld. Kč a nechávat přitom staré a bezmocné občany bez zajištění základní péče.

V Praze dne 24. 7. 2008

Rada Asociace českých a moravských nemocnic

 

 

Tiskové sdělení AČMN z 14.5.2008

Dnešního dne se v Čelákovicích sešli zástupci většiny českých a moravských nemocnic. Očekávali příchod a vystoupení ministra zdravotnictví T. Julínka, který osobně přislíbil svou účast a návrhy, jak řešit dopady inflace na poskytování péče v nemocnicích.

Delegáti AČMN však byli nuceni konstatovat politování nad tím, že ministr nenašel odvahu předstoupit před nemocnice a sdělit jim, že současnou situaci nehodlá řešit. Svou nespokojenost s postupem ministra vyjádřili i v přijatém usnesení.

S němým údivem pak delegáti AČMN vyslechli sdělení náměstka ministra P. Hroboně, že vyhlášku nelze měnit, že stejně není závazná, že je třeba dohodnout se se zdravotními pojišťovnami a že kdyby ministerstvo nebylo tak zaneprázdněno přípravou reformních zákonů, určitě by v jednání se zdravotními pojišťovnami pomohlo.

V těchto souvislostech shromáždění přijalo usnesení, které je přiloženo.

Tiskové sdělení AČMN z 23.5.2007

V příloze zveřejňujeme společný dopis všech asociací a sdružení nemocnic, jímž se obrátily na generálního ředitele Vojenské zdravotní pojišťovny ČR ve věci porušování právního řádu a právních předpisů touto zdravotní pojišťovnou při úhradách zdravotní péče za své pojištěnce.

Následující jednání signatářů dopisu s generálním ředitelem VoZP ČR dne 15. 5. 2007 nedalo garance, že tato zdravotní pojišťovna bude řádně hradit péči za své pojištěnce a že skončí jednání hraničící s vydíráním v případech, kdy zdravotnické zařízení odmítne podepsat nevýhodné ujednání o úhradách zdravotní péče.

Bude nutné informovat pojištěnce VoZP ČR, že hrozí přerušení smluvních vztahů s touto zdravotní pojišťovnou ze strany mnoha nemocnic.

Lze očekávat, že postup VoZP ČR najde odraz v jednání a usnesení shromáždění delegátů AČMN za účasti ministra zdravotnictví a ostatních asociací nemocnic.

Společný dopis asociací

 

Tisková zpráva AČMN Z 14.5.2007

Asociace českých a moravských nemocnic se ohrazuje proti doporučení prezidenta České lékařské komory MUDr. Milana Kubka na dnešní tiskové konferenci ČLK, aby občané od lékařů vyžadovali licence pro výkon soukromé praxe a pro výkon funkce vedoucího lékaře ve zdravotnickém zařízení vydávané ČLK.

Doporučení prezidenta ČLK je zavádějící v tom, že platné jsou pouze licence vydané před rokem 2004. Od novel příslušných zákonů v roce 2004 již žádný právní předpis licenci komory nevyžaduje a lékaři tyto licence pro výkon jakékoli své činnosti nepotřebují.

 

Tisková zpráva AČMN z 27.12. 2006

S ohledem na to, že se AČMN nesetkala s odpovídající reakcí VZP na své upozornění o končících smlouvách většiny nemocnic s VZP, zveřejňuje v plném znění dopis, který ředitel VZP obdržel již 21.12. 2006.

V souvislosti s vyjádřeními ředitele VZP P. Horáka sdělovacím prostředkům považuje AČMN za potřebné se především zastat ministra zdravotnictví T. Julínka. Prodloužení smluv nemá nic společného s vyhláškou, kterou ministerstvo ještě nevydalo. Uskutečňuje se podle dosud platných právních předpisů tak, jako v minulosti.

Skutečnost, že VZP slovně garantovala prodloužení smluv, je právně bezvýznamná. Nebude-li do 31.12. 2006 oběma stranami podepsán prodlužující dodatek, smlouvy tohoto dne skončí. Od 1.1. 2007 je nebude možné žádným dodatkem prodloužit.

Problém nevznikne zdravotnickým zařízením s úhradou poskytnuté zdravotní péče. Řádně poskytnutou péči musí pojišťovna zaplatit. Problém vznikne VZP a jejím pojištěncům, pro které od 1.1. 2007 nebude mít ve většině nemocnic písemně nasmlouvánu žádnou péči, tím méně v potřebném rozsahu a struktuře. Nebude moci provádět kontrolu kvality a úrovně jejího poskytování. Nebude moci svým pojištěncům garantovat nic.

 

Tisková zpráva AČMN z 21.12. 2006

Rada Asociace českých a moravských nemocnic na svém zasedání dne 20.12. 2006 vyjádřila znepokojení, že účinnost většiny smluv VZP ČR s nemocnicemi skončí 31.12. 2006.
Ačkoli již na jednání 1.11. 2006 ředitel VZP MUDr. Horák přislíbil prodloužení smluv do konce roku 2007, dosud se tak nestalo.
Zákon ukládá povinnost smluvně zajistit péči o své pojištěnce zdravotním pojišťovnám, nikoli zdravotnickým zařízením. Přesto AČMN vyvinula vlastní iniciativu a její členská zařízení sama zaslala návrhy prodlužujících dodatků VZP. Pro AČMN je překvapující, že ze strany VZP nejen že nebyla žádná reakce, ale dokonce se její členové setkali s odmítavým stanoviskem územních pracovišť VZP.
Nedojde-li k prodloužení smluv do 31.12. 2006, nebude od 1.1. 2007 smluvně zajištěna zdravotní péče pro pojištěnce VZP. To může vést k ohrožení poskytování nemocniční péče pojištěncům této zdravotní pojišťovny.
AČMN učinila vše, aby předešla takové situaci. Veškerou odpovědnost za možné dopady ponese VZP.
Po dni 31.12. 2006 nebude možné skončené smlouvy platně prodloužit. Protože zbývá ještě několik dnů k možné nápravě, byl dopisem rady AČMN o osobní zásah k neprodlenému podepsání zaslaných prodlužujících dodatků požádán ředitel VZP ČR. O pomoc a podporu byl rovněž požádán ministr zdravotnictví.


Tiskové sdělení AČMN z 25.10. 2006
Dopady nového zákoníku práce

Rada Asociace českých a moravských nemocnic se na svém zasedání dne 24.10. 2006 zabývala dopady nového zákoníku práce, účinného od 1.1. 2007, na činnost zdravotnických zařízení.
Konstatovala, že především ústavní pohotovostní služby v nemocnicích jsou při nedostatku lékařů zabezpečovány především jejich přesčasovou prací. To nový zákoník práce již nedovolí. Od 1.1. 2007 hrozí, že pohotovostí služby v noci, o víkendech a svátcích nebudou moci být zabezpečeny bez obcházení a někdy i porušování zákoníku práce.
Proto rada AČMN podporuje návrh na odložení účinnosti nového zákoníku práce. Důvodem je získat čas k takovým změnám nyní zdravotními pojišťovnami uplatňovaných právních předpisů stanovících personální vybavení jednotlivých oddělení a pracovišť nemocnic.
Proto rada AČMN požádá ministra zdravotnictví o urychlené vydání nové vyhlášky ministerstva, která nebude nutit nemocnice držet pohotovostní služby odborníků na všech odděleních bez ohledu na akutní potřeby pacientů, ale umožní pohotovostní služby soustředit na pracovištích, která je budou poskytovat komplexně mnohooborově, tak jak to je běžné ve vyspělých zemích EU.
Dále požádá ministra zdravotnictví o pomoc, aby zdravotní pojišťovny upustily od kontrol personálního vybavení prováděných na základě zastaralých právních předpisů vydaných bez zmocnění v zákoně a zejména od uplatňování finančních sankcí z jejich „nenaplnění“.

 

Tiskové sdělení z 8.3. 2006
Ministr Rath porušuje ústavní pořádek ČR

Asociace českých a moravských nemocnic vyjadřuje svůj protest proti vyloučení všech organizací lékařů ze všech dohodovacích řízení.

Tento následek bude mít sněmovní tisk 1045, který byl dnes schválen ve 2. čtení poslaneckou sněmovnou. Ve všech dohodovacích řízeních sdružení praktických lékařů, dětských lékařů, ambulantních specialistů, laboratoří a diagnostiky, záchranných služeb a dopravy a lázní nahradí Česká lékařská komora. V důsledku toho bude sjednávat dohody o smlouvách a cenách samostatných ekonomických subjektů někdo úplně jiný, než jsou tyto subjekty.

Nejenže budou rozhodovat aniž ponesou jakékoli následky svých rozhodnutí, ale zaměstnanci nemocnic, kteří tvoří polovinu členů ČLK, budou rozhodovat o smlouvách a cenách v podstatě svých konkurentů. Členové ČLK, kteří jsou členy odborů – jakožto nového účastníka dohodovacích řízení – pak o smlouvách a cenách někoho jiného budou rozhodovat dvakrát.

Takové popření všech právních principů však nemohlo projít v řádném zákony stanoveném legislativním procesu. Naopak, porušení právních norem nejvyšší právní síly takový výsledek umožnilo.

Ústava ČR vychází ze zásad dělby moci, ze striktního oddělení moci zákonodárné a výkonné. Sama stanoví jejich vztah a způsoby, jimiž moc výkonná může ovlivňovat moc zákonodárnou. Ministr Rath tyto nejvyšší normy porušil. Jednal jako obyčejný lobbyista, podsunul konkrétní návrhy jednotlivým poslancům a jejich prostřednictvím je předložil.

To však ministrovi dovoleno není. Ústavní pořádek ČR zakazuje uplatňování státní moci v jiných případech a jiným způsobem, než stanoví zákon. Legislativní postup zvolený ministrem nemá oporu v zákoně. Je tudíž v rozporu s ústavním pořádkem, je porušením Ústavy ČR a Listiny základních práv a svobod.

 

Tiskové sdělení z 11.2. 2006
K prohlášením LOKu

Lékařský odborový klub na své včerejší tiskové konferenci prohlásil, že lékaři z nemocnic se demonstrace 24.2. 2006 nezúčastní. AČMN odpovídá otázkou : Kolik členů má LOK a kolik lékařů pracuje v nemocnicích?

Dále LOK prohlásil, že uvedenou demonstraci považuje za „protivládní“. AČMN odpovídá otázkami : Bylo to snad vláda, která vydala chaotickou úhradovou vyhlášku? Byla to snad vláda, která poslanecké sněmovně předložila nepřehledné, nikým odborně ani legislativně nepřipomínkované návrhy zákonů a jejich zásadních změn? Je to snad vláda jako celek, která hulvátsky řádí ve zdravotnictví, provokuje a rozeštvává všechny partnery, otevírá stále nové problémy a žádné nedořeší, způsobuje ve zdravotnictví chaos a zpochybňuje jistoty všech?

AČMN naopak kritizuje, že ministr D. Rath činí zásadní exekutivní i legislativní změny ve zdravotnictví bez projednání vládou včetně legislativní rady vlády.

Co lze vládě a jejímu premiérovi vyčíst je, že vše uvedené ministrovi D. Rathovi dovoluje a že jej ještě ve svých řadách trpí. Ale jen kvůli tomu se nedělají „protivládní“ demonstrace.

 

Tiskové sdělení z 26.1. 2006
K protestnímu shromáždění lékárníků

 

Asociace českých a moravských nemocnic dnešní protest lékárníků podpořila ve společném prohlášení krizového štábu dne 24.1. 2006. Nevyzvala však k hromadné účasti na jejich protestním shromáždění ve snaze spory ve zdravotnictví nevyhrocovat.
Je však nucena odmítnout odvetná opatření vůči lékárníkům vyhlášená ministrem D. Rathem na jeho následující tiskové konferenci. Za zvláště neseriozní pak považuje osobní útok ministra na prezidenta lékárenské komory a výzvu, aby si lékárníci vyměnili svou delegaci.
Obdobný útok již zazněl vůči AČMN od dřívějšího ředitele a nyní náměstka ministra V. Drymla. AČMN důrazně požaduje, aby ministr jako představitel státu upustil od bezprecedentního zasahování do vnitřních věcí samosprávných organizací.
Pokud tak činí, sám nastoluje diskusi o tom, koho je třeba vyměnit.

 

Tiskové sdělení z 27.12. 2005
K jednání s ministrem

Zástupci Asociace českých a moravských nemocnic se nezúčastní jednání o úhradách zdravotní péče v roce 2006, které na středu 28.12. 2005 svolal ministr zdravotnictví D. Rath.
Asociace tím vyjadřuje protest proti tomu, že ministerstvo nerespektovalo její připomínky k závažným věcným a logickým chybám v úhradové vyhlášce na 1. pololetí 2006.
Vyhláška vydaná v chybném znění dokonce sníží výši úhrad v léčebnách dlouhodobě nemocných, na ošetřovatelských lůžkách nemocnic, v odborných léčebných ústavech včetně dětských, plicních, psychiatrických léčeben a rehabilitačních ústavů proti roku 2005. To omezí péči o nejstarší, bezmocné a chronicky nemocné občany.
Asociace tím vyjadřuje názor, že jednáním o úhradách zdravotní péče po vydání vyhlášky nelze nahradit absenci transparentnosti její přípravy a řádně konaného připomínkového řízení.
Asociace je ochotna s ministrem jednat o odstranění chyb vyhlášky.

 

Tiskové sdělení z 22.12. 2005
K úhradové vyhlášce

Asociace českých a moravských nemocnic je znepokojena částí obsahu úhradové vyhlášky Ministerstva zdravotnictví na 1. pololetí 2006.
Text vyhlášky, který byl předán ministerstvem do tisku, obsahuje některé věcně i právně chybné formulace. Dokonce i takové, které připouští, že zdravotnické zařízení v některých případech nedostane za provedenou péči o pacienty žádnou finanční úhradu.
V důsledku uvedených chyb by vyhláškou byly dokonce sníženy úhrady zařízením následné péče pod úroveň stanovenou pro 1. pololetí 2005 ! To by mělo za následek výrazné zhoršení dostupnosti zdravotní péče pro nejstarší a chronicky nemocné pacienty.
Došlo by k významnému omezení provozu léčeben dlouhodobě nemocných, odborných léčebných ústavů, dětských a plicních léčeben, psychiatrických léčeben, rehabilitačních a dalších zařízení následné péče.
Navíc by taková vyhláška byla porušením dohody, kterou 3. 6. 2005 podepsal předseda vlády i sám nynější ministr zdravotnictví.
Asociace nemocnic očekává, že ministr zdravotnictví napraví chyby ve vyhlášce. Pokud by to nebylo možné u vyhlášky, která je již v tisku, že tak učiní po jejím vydání.

 

Tiskové sdělení z 6.12. 2005
Eufemismus tiskového mluvčího VZP ČR

TV Prima ve své reportáži ke sporu záchranných služeb a VZP ČR dne 4.12. 2005 informovala, že záchranné služby mají vrátit čtvrtmiliardový přeplatek pojišťovně, jak jim to nařídil soud. Tiskový mluvčí VZP J. Suttner reagoval: „My nemůžeme dělat nic jiného, než konat. Budeme konat velmi citlivě.“
Protože se spor mezi VZP a záchrannýmj službami dotýká také více nez 100 nemocnic, LDN a léčebných ústavů, kde tato pojišťovna postupuje stejně, nelze nechat eufemismus J. Suttnera bez stanoviska.
VZP zamlčuje, že nejvyšší soud rozhodl ve prospěch VZP v jednom jediném případě. Ostatní rozsudky jsou nadále pravomocné a vykonatelné proti VZP.
VZP neinformuje, že nejvyšší soud tak výslovně rozhodl z důvodu, ze příslušná záchranná služba má uzavřenu smlouvu podle obchodního zákoníku. To je výjimkou a neplati to pro většinu zdravotnických zařízení.
Navíc kromě přímých účastníků sporu nikdo neví o tom, že dotyčná zachranná služba smlouvu podle obchodního zákoníku uzavřenu vůbec nemá. Ba že ji takto uzavřenou mít platně ani nemůže. Nerozhodl o tom nikdo jiný, než sám nejvyšší soud již dne 22.11. 2001.
Právní kancelář Asociace českých a moravských nemocnic proto rozhodnutí nejvyššího soudu považuje za zmatečné a obrátí se z toho důvodu na ústavní soud. Zároveň považuje za svou povinnost zveřejnit to, o čemž již písemně infofmovala všechny poslance parlamentu a ministra zdravotnictví.
Je známo, že v uvedeném případě jde o dlouholetý kompetenční spor mezi Ministerstvem zdravotnictví a Ministerstvem financí o to, kdo vlastně stanoví výši úhrad zdravotní péče. Méně je známo, že i tento kompetenční spor ústavní soud řešil již 23.5. 2000. Konstatoval, že cenovým orgánem ve věcech úhrad z veřejného zdravotního pojištění je Ministerstvo zdravotnictví a nikoli Ministerstvo financí.
Pokud zdravotním pojišťovnám nestačí názor ústavního soudu, měl by se ministr zdravotnictví sám obrátit na ústavní soud, aby tento kompetenční spor ukončil rozhodnutím.

 

 

Tiskové sdělení z 25.10. 2005
Je požadavek Unie zaměstnavatelských svazů na odvolání D. Ratha požadavkem většiny členů Unie?

Stanovisko Unie bylo vydáno přes písemně vyjádřený nesouhlas Asociace českých a moravských nemocnic i Asociace nemocnic ČR, kolektivních členů Unie reprezentujících přes 200 tisíc zaměstnanců.

Dalšími kolektivními členy Unie jsou zdravotní pojišťovny, grémium majitelů lékáren a koalice soukromých lékařů, zaměstnavatelé řádově s několika tisíci zaměstnanci.

Lze pochybovat, že s požadavkem na odvolání 1. náměstka ministra zdravotnictví mohou vystupovat další kolektivní členové Unie, velkodistributoři léčiv, asociace farmaceutických firem, zaměstnavatelé v polygrafickém a dřevozpracujícím průmyslu, ve školství a v kultuře.

Návrh stanoviska Unie ZS odmítnutý radou AČMN

 

 

Tiskové sdělení z 4.10. 2005
K připravované stávce praktických a dalších lékařů

Vážení kolegové,
Nemocnice sdružené v AČMN od počátku s pochopením sledovaly Vaše znepokojení nad prodlužováním termínů úhrad od zdravotních pojišťoven. Nemocnice vyjadřují svou solidaritu se snahou upozornit na stále se prohlubující problémy financování českého zdravotnictví.
Nepřísluší nám posuzovat Vámi zvolenou formu protestu. Nemocnice, zabezpečující nepřetržitou zdravotní péči po 24 hodin denně, zajišťují její poskytování mimo provozní dobu soukromých ambulancí - v noci, o sobotách a nedělích - a zajistí ji i při stávce.
Při této příležitosti je nutné konstatovat, že zpožďování úhrad se týká i nemocnic a přímo ohrožuje jejich provoz. Celý text

 

Tiskové sdělení z 6.9. 2005
K výstupům z jednání analytické komise dohodovacího řízení dne 31.8. 2005

Asociace českých a moravských nemocnic se distancuje od výstupů z jednání analytické komise dohodovacího řízení dne 31.8. 2005 předaných ministryni zdravotnictví. Protože analytická komise odmítla připomínky AČMN, ministryně již obdržela stanovisko, v němž jsou předané výstupy charakterizovány jako neověřitelné, nedůvěryhodné a budící dojem účelovosti.

Pro AČMN je například nepochopitelné, že vláda schválila finanční pomoc zdravotním pojišťovnám ve výši 3,8 mld.Kč odkupem jejich pohledávek a pojišťovny nejsou nyní tuto pomoc schopny využít v plné výši a ze schválené částky pro úhradu zdravotní péče počítají jen se 3 mld. Kč.

Dezinterpretací dohody s předsedou vlády je účelově snížen předpokládaný nárůst úhrad všem zdravotnickým zařízením z cca 3,6 % na 2,04 %. Dohoda s premiérem předpokládá, že 50 % nárůstu příjmů půjde na zvýšení úhrad pro zdravotnická zařízení a 50 % si ponechají pojišťovny k vlastnímu využití. Podle výstupů analytické komise by si však pojišťovny ponechaly ne 50 %, ale téměř 3/4 nárůstu příjmů včetně toho, co dostanou od státu.

Stanovisko připomíná, že nemocnice, představující téměř polovinu hrazené zdravotní péče, jsou v analytické komisi zastoupeny jedním členem z 18, kdežto zdravotní pojišťovny mají polovinu členů. AČMN ve výstupech uvedeného jednání analytické komise vidí názory a zájmy především zdravotních pojišťoven.

 

 

Tiskové sdělení z 26.8. 2005
K pondělnímu pokračování jednání asociací nemocnic a zdravotních pojišťoven s ministryní zdravotnictví

Na výzvu ministryně zdravotnictví M. Emmerové Asociace českých a moravských nemocnic provedla šetření dodržování právních předpisů při úhradách zdravotní péče v 81 zdravotnických zařízeních AČMN.

Šetření cca 600 smluvních vztahů se všemi zdravotními pojišťovnami dokumentuje bezpočet případů porušení právních předpisů všemi zdravotními pojišťovnami. V rozporu s právními předpisy ve značném rozsahu smluvně nezajistily péči o své pojištěnce v 1. pololetí 2005. Obdobná situace hrozí i pro 2. pololetí 2005.

Šetření potvrdilo nehrazení zejména následné péče ve výši stanovené právním předpisem, které pokračuje i v 2. pololetí 2005.

Podrobné výsledky šetření již byly zaslány ministryni zdravotnictví a budou zveřejněny.

 

 

Tiskové sdělení z 18.8. 2005
Bezprecedentní jednání VZP ČR

V dosavadních vztazích asociací nemocnic a zdravotních pojišťoven nemá obdoby, aby se případné spory řešily podáváním trestních oznámení. Jiný postup zvolila VZP ČR, když podala trestní oznámení na vedení kanceláře Asociace českých a moravských nemocnic a současně i na právníky této asociace. Obviňuje je z trestných činů pomluvy a poškozování cizích práv. Toho se podle VZP ČR dopustili v dopise zaslaném poslancům Parlamentu dne 8.3. 2005.
Chceme vás informovat, že kancelář AČMN předává orgánům činným v trestním řízení nejen dopisy AČMN ředitelce VZP ČR ze dne 31.1. 2005, 7.3. 2005 a 7.7. 2005, ale také otevřený dopis ředitelů nemocnic předsedovi vlády, který zaslali i na vědomí poslancům dne 7.2. 2005. Dáváme k dispozici rovněž usnesení shromáždění delegátů AČMN, zaslané poslancům dne 24.5. 2005, prohlášení účastníků shromáždění zařízení následné péče ČR ze dne 26.7. 2005, které také zaslali poslancům. Orgánům činným v trestním řízení předáváme i další dopisy, v nichž jsou ústavní činitelé upozorňováni na porušování právních předpisů touto zdravotní pojišťovnou. Předány jsou i kopie dopisů ministryně zdravotnictví, v nichž ředitelku VZP ČR upozorňuje na porušování právních předpisů a stanoví termíny k nápravě. Dále pravomocné a vykonatelné rozhodnutí soudu, jehož výklad práva VZP ČR odmítá respektovat.
Kancelář AČMN odmítá obvinění z pomluvy. Nadále trvá na tom, že VZP ČR nehrazením úhrad nemocnicím ve stanovené výši porušuje právní předpisy. Tento postup VZP ČR je předmětem trvajících jednání na Ministerstvu zdravotnictví za účasti ministryně. Ministryní, dle jejího sdělení, byla o situaci informována i vláda.
Kancelář AČMN odmítá rovněž obvinění z poškozování cizích práv. Hájení práv nemocnic, podložených právními předpisy, považuje za svou povinnost ve vztahu ke komukoli.
Pracovníci kanceláře AČMN mohou vyslovit jen politování nad tím, že VZP ČR se pokouší kriminalizovat spory hospodářské povahy.

Příloha:
Dopis AČMN ředitelce VZP
Dopis rady AČMN ředitelce VZP
Průvodní dopis poslancům

 

Tiskové sdělení z 22.7. 2005
Shromáždění zařízení následné péče ČR

Asociace českých a moravských nemocnic
Asociace nemocnic ČR
Sdružení soukromých nemocnic ČR
Asociace poskytovatelů hospicové paliativní péče

svolali na 26.7. 2005 v 11.00 hod. shromáždění zařízení následné péče celé ČR, které se uskuteční v kongresovém sále Nemocnice Na Homolce.

Přes 260 zařízení následné péče (léčebny dlouhodobě nemocných, dětské, psychiatrické, plicní a rehabilitační léčebny, hospice a oddělení ošetřovatelské péče nemocnic) hodlá protestovat proti tomu, že zdravotní pojišťovny po celé 1. pololetí 2005 odmítaly platit úhradu za péči pro své pojištěnce ve výši stanovené právními předpisy a pokračují v tom i ve 2. pololetí 2005.

Částka dlužná jen za 1. pololetí 2005 je z údajů samotných pojišťoven odhadována na cca 700 mil. Kč. Blížící se miliardový deficit ve financování následné péče již ohrožuje jeho řádné fungování a jeho prohlubování hrozí krachem řady zdravotnických zařízení. Ohroženi jsou však především pacienti – pojištěnci neplatících zdravotních pojišťoven.

Účastníci se chtějí obrátit na vládu ČR, poslaneckou sněmovnu a kraje s žádostí o posouzení situace a její řešení.

Pozvána byla ministryně zdravotnictví M. Emmerová.

Na shromáždění nebyly pozvány zdravotní pojišťovny z důvodu, že bezpočet dosavadních jednání nevedl k žádnému výsledku. Na posledním jednání asociací nemocnic a zdravotních pojišťoven dne 21.7. 2005 však samy pojišťovny požádaly o pozvání.

Protože na uvedeném jednání zazněly z jejich strany některé náměty, jež by podle názoru asociací nemocnic mohly alespoň částečně zmírnit situaci, svolavatelé shromáždění zdravotním pojišťovnám zaslaly pozvánku spolu se žádostí, aby své konkrétně a závazně formulované návrhy předložily k posouzení účastníkům shromáždění.

Po skončení shromáždění cca ve 13.00 hod. se bude konat tisková konference.

 

 

Tiskové sdělení z 11.7. 2005

Podněty ke správnímu řízení se zdravotními pojišťovnami

Prvních osm nemocnic podalo Ministerstvu zdravotnictví podnět k zahájení správního řízení s VZP ČR a dalšími zdravotními pojišťovnami z důvodu nehrazení poskytnuté zdravotní péče v 1. pololetí 2005 ve výši stanovené právním předpisem.

Uvedené zdravotní pojišťovny odmítají zaplatit zdravotní péči jen za 1. pololetí 2005 v řádu stamilionů korun. Před použitím dalších právních prostředků byly Asociací českých a moravských nemocnic ještě jednou vyzvány k jednání o dodržování práva.

Také ministryně zdravotnictví byla upozorněna na svou odpovědnost. Jak za dodržování právního předpisu vlastního ministerstva, tak za případné tolerování poškozování nemocnic ministerstvem přímo řízených.

 

 

 

 

Tiskové sdělení z 16.6. 2005
Zavádějící tvrzení v článku „Nemocnice hlásí dluhy za dalších deset miliard“

server www.zdn.cz

Zdroj: Hospodářské noviny

Vedle řady jiných nepřesností je v článku zcela zavádějící informace:

Nemocnicím „nestačí podle nich jedna a půl miliardy korun, které jim slíbil navíc do druhého pololetí premiér Paroubek. V úterním dopise ho nemocnice požádaly o další dvě a půl miliardy s dovětkem, že odvolají svůj podpis pod dohodou ze 3. června, pokud peníze nepošle“.

K tomu kancelář AČMN sděluje:

Nemocnice s předsedou vlády nejednaly o žádných konkrétních částkách, žádné konkrétní částky jim předsedou vlády nebyly přislíbeny. V dohodách podepsaných předsedou vlády bylo stvrzeno zachování úhrad za péči v nemocnicích z 1. pololetí 2005 i ve 2. pololetí 2005. Na porušování této dohody připravovanou vyhláškou ministerstva zdravotnictví předsedu vlády nemocnice v úterním dopise upozornily a žádaly sjednání nápravy.

Text uváděného dopisu předsedovi vlády byl včas dán k dispozici sdělovacím prostředkům. Tím spíše udivuje neserióznost tvrzení Hospodářských novin.

 

 

Tiskové sdělení z 15.6. 2005
Krizové jednání účastníků dohody o zdravotnictví

Asociace českých a moravských nemocnic požádala ostatní signatáře dohody s předsedou vlády o krizové jednání účastníků ze strany zdravotníků. Svolání se již ujala Česká lékařská komora.

Důvodem je postup Ministerstva zdravotnictví, které porušuje podepsanou dohodu tím, že nadále připravuje k vydání vyhlášku snižující úhrady zdravotní péče v nemocnicích, léčebnách dlouhodobě nemocných a odborných léčebných ústavech od 1.7. 2005.

Předseda vlády se již seznámil s dopisem asociací a sdružení nemocnic k této věci. Podle informací AČMN byl však na dnešním jednání v Poslanecké sněmovně dezinformován přítomnými poradci Ministerstva zdravotnictví, že šlo jen o nedorozumění a že problém již neexistuje.

K tomu AČMN prohlašuje, že nejde o žádné nedorozumění a problém není v komunikaci.

(Důkazem jsou text připravené vyhlášky a str. 13 – 14 části IV. Přehled krátkodobých stabilizačních opatření v materiálu o zdravotnictví, ministerstvem předloženém k dnešnímu jednání vlády. V obou se nevychází z úhrad 1. pololetí 2005, jak stanoví dohoda, ale z 2. pololetí 2004 a navíc úhrada následné péče je krácena ze 113 na 108 %.)

Lze se domnívat, že jde o dílo těch kruhů na Ministerstvu zdravotnictví, které jsou propojeny se zdravotními pojišťovnami a nemají zájem na realizaci dohody s předsedou vlády.

 

 

Tiskové sdělení z 14.6. 2005
Dohoda o zdravotnictví u předsedy vlády ohrožena

 

 

Dohodu ohrožuje svým dalším postupem samo Ministerstvo zdravotnictví. Připravuje na 2. pololetí 2005 vyhlášku, která má významně snížit úhrady za péči v nemocnicích proti 1. pololetí 2005 a to o 4 – 5 %. Dále má přímo snížit úhrady za péči v léčebnách dlouhodobě nemocných a v odborných léčebných ústavech o 5 %.

To je v přímém rozporu s podepsanou dohodou, která v bodě 3. stanoví:

3. K zachování shodného základu pro stanovení výše úhrad v roce 2006 pro všechny skupiny poskytovatelů účastníci požadují minimálně zachování výše a struktury úhrad nastavené v 1. pololetí 2005 pro celý rok 2005.

Na tuto skutečnost upozornila Asociace českých a moravských nemocnic ministryni zdravotnictví již dopisem dne 9.6. 2005.

Po zjištění, že vyhláška s parametry odporujícími dohodě s předsedou vlády je součástí Krátkodobých stabilizačních opatření, která zítra bude projednávat vláda a mohlo by dojít k rozporu mezi dohodou podepsanou předsedou vlády a usnesením vlády, bylo nutné upozornit i předsedu vlády.

Na předsedu vlády se asociace nemocnic obrátily dopisem dne 14.6. 2005. Požadují od předsedy vlády neprodlený zásah k dodržování dohody, stvrzené jeho podpisem i podpisem ministryně zdravotnictví.

Dopis předsedovi vlády obdržela na vědomí i ministryně zdravotnictví. V průvodním dopise je nemocnicemi upozorňována na skutečnost, že ministerstvo zřejmě vychází ze zápisu z jednání u předsedy vlády, který ve věci úhrad je v rozporu s podepsanou dohodou. Nemocnice připomínají, že uvedený zápis nebyl nikým odsouhlasen a na rozdíl od dohody také není nikým podepsán.

Pokud by Ministerstvo zdravotnictví vydalo výše uvedenou vyhlášku, asociacím a sdružením nemocnic by nezbylo, než vzít své podpisy pod dohodou zpět.

Při porušení dohody ze strany státu by ani nemocnice nemohly dodržet své závazky z dohody vyplývající, zejména zachování dosavadního objemu péče poskytované v nemocnicích, kvality a dostupnosti péče, neprodlužování čekacích dob na operace a další.

Dopis ministryni zdravotnictví - 9.6. 2005

Dopis předsedovi vlády - 14.6. 2005

 

 

 

Tiskové sdělení z 9.6. 2005
Zavádějící sdělení ředitele Svazu zdravotních pojišťoven

Asociace českých a moravských nemocnic považuje za nutné se ohradit proti tvrzením výkonného ředitele Svazu zdravotních pojišťoven o středeční dohodě asociací nemocnic a pojišťoven, zveřejněným ČTK a některými dalšími sdělovacími prostředky.
To, že „pojišťovny, nemocnice a komora se dnes shodly i na tom, že zdravotníci by měli ve druhém letošním pololetí dostávat nejvýše o tři procenta peněz víc. Pouze léčebny dlouhodobě nemocných a psychiatrické ústavy ..... mohly dostat přidáno osm procent“ je tvrzení pouze pana Gajdáčka.
Na pracovním setkání svolaném k realizaci dohody přijaté u předsedy vlády nedošlo k jiným závěrům, než že zdravotní pojišťovny a nemocnice společně vyčíslí finanční nároky k realizaci dohody jako následný krok po jejím podepsání. Dále že požádají ministryni zdravotnictví o pozastavení vydání lékové vyhlášky do vyjasnění jejích finančních dopadů.
AČMN stojí za dohodou uzavřenou za účasti předsedy vlády, je připravena k jejímu naplňování a totéž očekává od všech ostatních účastníků dohody.

 

Tiskové sdělení z 6.6. 2005
Odmítáme zpochybňování dohod u předsedy vlády

Na dnešním jednání pracovní skupiny tripartity ve zdravotnictví někteří zástupci odborů a Unie zaměstnavatelských svazů zpochybnili výsledky jednání s předsedou vlády především z důvodu údajné nereprezentativnosti účastníků. Proti tomu se AČMN na jednání jako člen pracovní skupiny tripartity ohradila.
Pro Asociaci českých a moravských nemocnic jsou předseda vlády a ministryně zdravotnictví dostatečnými reprezentanty státu. Nezpochybňujeme právo předsedy vlády vybrat si, s kým bude jednat o zdravotnictví. Jednání sice začala bez účasti nemocnic, avšak poté, co asociace nemocnic předsedu vlády požádaly o přizvání, bylo jim vyhověno.
AČMN považuje uzavřenou dohodu za platnou a legitimní. Nevyplývají z ní žádné závazky nikomu, kdo se jednání nezúčastnil nebo dohodu nepodepsal.
Ke zpochybnění části dohody by však mohl vést i postup ze strany Ministerstva zdravotnictví. Z informace zástupce ministerstva na dnešním jednání vyplynulo, že ministerstvo připravenou vyhláškou chystá snížení úhrad léčebnám dlouhodobě nemocných a odborným léčebným ústavům o 5 % proti 1. pololetí 2005. Přesto, že podepsaná dohoda stanoví „zachování výše a struktury úhrad nastavené v 1. pololetí 2005 pro celý rok 2005“.
AČMN věří, že nejde o zpochybnění 3 dny staré dohody s podpisem předsedy vlády a ministryně zdravotnictví. Že jde jen o prodlevu v zapracování dohody do konkrétních kroků ministerstva.


Tiskové sdělení z 3.6. 2005
Nemocnice spokojeny s výsledky jednání u předsedy vlády

Aktivní jednání nemocnic v tomto týdnu přineslo výsledky. S ČLK došlo k dohodě v plném rozsahu. Zdravotní pojišťovny na návrh nemocnic na dohodu odpověděly protinávrhem, který byl nepřijatelný. Proto se včera nemocnice, ČLK a LOK sešly na ministerstvu zdravotnictví za přítomnosti ministryně zdravotnictví. Z jednání vzešel text dohody zúčastněných, ten byl dnes předložen předsedovi vlády a ministryně zdravotnictví se za něj plně postavila. Návrh dohody byl podrobně projednán, doplněn o větu konkrétně vyjadřující zvýšení platu zdravotnickým pracovníkům a v této podobě účastníky přijat. Návrh dohody připravený zdravotní pojišťovnami nebyl vůbec projednáván. Účastníci dále podpořili návrh krátkodobých stabilizačních opatření, předkládaných ministryní Emmerovou vládě.

Za významné nemocnice považují, že v přijaté a podepsané dohodě jsou obsaženy jejich základní požadavky:

  • závazek zachování výše úhrad i v 2. pololetí 2005
  • zvýšení úhrad v roce 2006 o 50 % z navýšení příjmů zdravotních pojišťoven (a to nejen pro nemocnice, ale pro všechny druhy zdravotní péče).

Dohoda byla podepsána všemi účastníky, po určitém zdráhání i zdravotními pojišťovnami. Znění dohody přikládáme.

Ale i nemocnice považují přijatou dohodu za kompromis. Náklady na zdravotní péči vnějšími vlivy rostou ročně o 6 – 7 %. Dohodnuté cca 3 % zvýšení úhrad pouze umožňuje udržet kvalitu a dostupnost zdravotní péče.

Po skončení jednání se nemocnice a zdravotní pojišťovny dohodly na schůzce v příštím týdnu k realizaci přijatých závazků.

Text dohody str. 1

Text dohody str. 2

 

 

 

 

 

Tiskové sdělení z 1.6. 2005
Jednání s předsedou vlády: návrh nemocnic na dohodu

Na výzvu předsedy vlády k dohodě účastníků jednání o zdravotnictví nemocnice reagovaly předložením písemného návrhu takové dohody zpracovaným Asociací českých a moravských nemocnic.

V textu návrhu dohody zejména:

1. Podporují snahu ČLK o lepší ohodnocení práce lékařů v sazebníku výkonů i přesto, že na úhrady nemocnicím tato změna nemá vliv. Předpokládají však, že změna proporce mezi ohodnocením práce lékaře a materiálními náklady povede k úspoře těchto nákladů a zvýšení úlohy lidského činitele. Konstatují však, že změna ve struktuře ceny péče nemůže zakládat platové nároky lékařů.

2. Podporují zdravotní pojišťovny ve snaze získat na základě rozhodnutí vlády finanční prostředky ke zmírnění deficitu zdravotního pojištění.

3. Podporu v této věci však podmiňují tím, že prostředky od státu nebudou využity k další extenzi úhrad a rozšiřování počtu poskytovatelů. Proto navrhují v roce 2006 zmrazit úhrady na úrovni roku 2005 s navýšením pouze v závislosti na růstu příjmů zdravotních pojišťoven.

4. Zmrazení úhrad požadují shodně pro všechny oblasti zdravotní péče, aby žádná z nich nebyla zvýhodňována nebo diskriminována.

5. Vycházejí z toho, že zmrazení úhrad na úrovni roku 2005 je možné pouze při vyváženosti úhrad pro jednotlivé druhy zdravotní péče již v tomto roce. Proto uznávají navýšení úhrad, jímž se dostalo některým oblastem zdravotní péče v 1. i 2. pololetí 2005 a odmítají snížení úhrad nemocnicím v 2. pololetí 2005. Za nejvhodnější cestu k tomu považují nevydání úhradové vyhlášky pro 2. pololetí 2005 a zachování výše úhrad nemocnicím v tomto pololetí přímo ze zákona.

Nemocnicím byly zmrazeny úhrady na úrovni 1. pololetí 2003. Inflace za stejné období se blíží 7 % (2003 1 %, 2004 2,8 %, 2005 zatím 2,6 %). Státem nařízené zvýšení mezd za tu dobu přesáhlo 10 % (jen od 1.1. 2005 7 %). Dopad zvýšení DPH z 5 na 19 % se blíží 2 až 3 % celkových nákladů. K udržení reálné výše úhrad by nemocnice byly oprávněny požadovat cca 20 % navýšení úhrad.

Jsou si však vědomy nereálnosti takového požadavku. Jsou ochotny minimalizovat své nároky za podmínky, že tak učiní všechny ostatní skupiny poskytovatelů zdravotní péče a také zdravotní pojišťovny.

Závazky 142 zdravotnických zařízení sdružených v AČMN k 31.3. 2005 činí téměř 6,3 mld. Kč. Pokud se vezme v úvahu, že tato zařízení představují cca 50 % nemocničních lůžek v ČR, pak jejich finanční deficit je vyšší, než deficit VZP ČR. Proto odmítáme další přenášení deficitu zdravotních pojišťoven na nemocnice, proto je pro nás zásadně nepřijatelné dokonce snížení úhrad.

Všeobecnou kritiku vzbuzuje například skutečnost, že za této situace úhrady poskytovatelů laboratorní a radiodiagnostické péče ročně rostou s jejich výkony o 14 – 17 %. To není o zdraví, to je o prohánění pacientů laboratorními zkouškami a o zbytečném ozařování. Snížení úhrad nemocnicím by jen umožnilo v tomto pokračovat.

Proto nemocnice navrhují zastavit extenzi, vyváženě zmrazit úhrady na úrovni, která ještě neohrozí poskytování zdravotní péče. Pokud zdravotní pojišťovny nepřistoupí na zastavení extenze úhrad na vyváženém základě, nemocnice nebudou moci u předsedy vlády podpořit, aby stát vložil další prostředky do systému bez jistot a garancí.

 

 

27.5. 2005
Vstup nemocnic do jednání o zdravotnictví zvýšil pravděpodobnost dohody
Přizváním zástupců nemocnic k probíhajícím jednáním byla rozšířena základna účastníků těchto jednání. Nemocnice formulovaly své podmínky pro podporu návrhů na stabilizaci zdravotnictví. V řadě jednání v předvečer setkání u premiéra se podařilo vyjádřit shodné přístupy jak k navýšení indexů ohodnocení práce lékařů, tak jejich zastropování nezbytnému ke stabilitě systému a to v podobě zaručující rovnost všech segmentů. Výsledkem je možnost zpracování a přijetí generální dohody všech zúčastněných stran, zaručující stabilitu systému i pro rok 2006. K tomuto úkolu bude využit týden do dalšího setkání s předsedou vlády.


25.5. 2005
Asociace nemocnic přizvány k jednáním předsedy vlády o zdravotnictví
Dnešní pozvání na páteční jednání do Kramářovy vily lze považovat za první výsledek z požadavků vzešlých z pondělního jednání zástupců nemocnic v Praze Na Homolce.
Asociace českých a moravských nemocnic je připravena na věcná a konstruktivní jednání. Bude však požadovat záruky, že nedojde ke snížení úhrad za péči v nemocnicích.

20.5. 2005
Nemocnice kritizují předmět jednání předsedy vlády o zdravotnictví
Tiskové sdělení kanceláře AČMN

 

22.4. 2005
Otázky ZDN k opatřením ministerstva a postupu pojišťoven při úhradách následné péče
Odpovědi

 

Mimořádné jednání dohodovacího řízení k úhradám nemocnicím
Tiskové sdělení AČMN z 8.4. 2005

 

Odpovědi na otázky ZDN ze dne 9.3. 2005

Nemocnice a Národní referenční centrum zdravotních pojišťoven
NRC ZP.doc

Novinky v rubrice

 

Horizont

20.6.2017
Jednání Rady AČMN

20.6.2017
Závěrečné jednání Dohodovacího řízení pro rok 2018

25.5.2017
2. kolo dohodovacího řízení o úhradách 2018 akutní a následná péče

6.4.2017
1. kolo dohodovacího řízení o úhradách 2018 akutní a následná péče

3.4.2017
Jednání asociací nemocnic před dohodovacím řízením

21.3.2017
Jednání Rady AČMN

13.2.2017
Mimořádné jednání PT RHSD pro zdravotnictví

31.1.2017
Zahajovací jednání Dohodovacího řízení pro rok 2018

24.1.2017
Jednání PT RHSD pro zdravotnictví

12.1.2017
Schůzka kodérů AČMN

7.12.2016
Seminář pro členy AČMN k úhradové vyhlášce pro rok 2017

6.12.2016
Jednání pracovní skupiny Rady AČMN pro úhrady

 

 

Vyhledat v textu

AČMN

AČMN
Belocerkevská 18
100 00 Praha 10
tel./fax.:
272 731 742
mail: acmn@acmn.cz

Mapa

Návštěvnost stránek

269167